Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obě světové války měly velký vliv na rozvoj vodního motorismu v čechách. Po 1. svět. válce radost z přežití útrap vedla k rekreaci přežitých bojovníků v přírodě. Tady šlo o povodí Vltavy a Sázavy, provozováním trampování. K tomu i bytová krize vedla k užití hausbotů k bydlení, kterým z bezpečnostních důvodu zamrzání řeky, velké vody, přidělovala Státní plavební správa  kotviště v podolském přístavu .

ObrazekJeden z prvních obytných hausbotů si kolem roku 1925 pořídil pan herec Saša Rašilov. V tehdy již existujícím Českém Yachtklubu nemělo vedení v lásce tyto hausboty a upřednostňovalo plachetnice a plachetní jachty a maximálně tolerovali dovezené motorové čluny ze zahraničí movitými členy klubu. A tak Yachtklub odmítl kotvení hausbotů ve vodách klubu a tak Saša Rašilov ukotvil svůj hausbot pod vodami yachtklubu , kde bylo cca 50m volného břehu, kde pak kotvily velké obytné hausboty a také plovoucí garáže pro lodě. Tím byl dán jakýsi základ kotvení motorových a obytných lodí .

V roce 1930 došlo k dohodě a vypracování stanov a i názvu nového klubu, čímž byl založen Český klub výletních člunů ( ČKVČ) . K oficiálnímu schválení stanov došlo v říjnu 1930 , kdy byla vykonána ustavující schůze všech zakládajících členů oddílu. Mezi členy bylo mnoho známých hudebníků i herců jako Jan Kalaš s lodí Zvíkov k němuž chodili Kocourkovští učitelé a později se stala členkou Hana Vítová a oddíl navštěvoval také Oldřich Nový .

V roce 1934 byly uspořádány spolu s motoristy z yachtklubu první závody motorových lodí v Praze a to mezi Vyšehradem a Švancerbergským ostrovem , dnešní veslařský ostrov. Těmito závody vznikla motoristická závodní činnost v Praze. 

V době okupace za druhé světové války byly zakázány schůze a také používání motorů k plavbě , takže život v klubech na oko ustal. Přesto se všichni tajně scházeli a pod lodí Orlík bylo vytvořeno skladiště zbraní pro jejich možné použití v revoluci. Jinak byl použit přístav k odstraňování věcí, které se měly pod trestem smrti odevzdat okupantům. Rovněž  tam tiskař pan Vašata na malém ručním lisu tisknul ilegální letáky.

ObrazekPlavba bylo opět povolena 15.9. 1946. Vzhledem k tomu, že po válce zde zbylo spousty lodí - kutrů staly se tyto základem pro mnoho staveb nových lodí s použitím jejich trupů . Kromě to zatáhli okupanti do čech po Labi a Vltavě tak zvané "invazní čluny" . V Praze byly dlouhé 50m, široké 10m s boky vysokými 3m, padací přídí, dvojitým dnem i boky rozdělenými na komory s vodotěsnými přepážkami. Dno bylo mohutně vyztuženo pro přepravu těžké techniky a tanků. Okolo celé lodi byl 1m vysoký pancéřovaný ochoz.tento člun pořídil pan Šumavský pro provozování lázní a plovárny. Po jeho smrti tento člun koupil Český klub výletních člunů a tento člun dodnes slouží jako základna klubu Tatran.

13.11.1946 požádal Český klub výletních člunů spolu s dalšími v Praze o členství v Československé Jachetní asociaci a přijetí bylo potvrzeno 10.1.1947 a tím byl dán základ vzniku budoucího svazu vodního motorismu.

Po únoru 1948 se v čechách zapojili vodní motoristé do sjednocené tělovýchovy. Český svaz výletních člunů se stal oddílem TJ České loděnice a vznikl nový oddíl Tatran - Voda v Praze 7 kam byl na konci 50tých let převeden oddíl výletních člunů z České loděnice. Od té doby do dnes tak klub funguje jako TJ Tatran Praha 7 .

Za tento text děkujeme p. Poppovi jehož otec JUDr. Alfred Popp byl rovněž zakládajícím členem našeho oddílu.

Přístavní řád Podolského přístavu z roku 1883

 

Komentáře

Přehled komentářů

Další doplněk historie

(Ing.Popp,CSc, 22. 12. 2009 16:24)

Klub v 60 letech přispěl k založení vodního lyžování, kdy několik českých zástupců v zahraničí
si při návratu přivezli vodní lyže a hledali člun ochotný je tahat. Ten se v oddíle nalezl a tím přispěl k založení vodního lyžování v Česku